Zajímá mě, kdo dobře vychází se svou tchýní? Já totiž vůbec a mrzí mě to, ale bohužel to nejde jinak.
Dřív jsem si vždy myslela, že je to jen takový stereotyp, že tchýně jsou otravné pojďme si z toho dělat srandu, a že v realitě to tolik běžné nebude - kdo by přece nechtěl být za dobře se svou rodinou? Jenže když na to došlo u nás, i přes veškerou mou snahu ústupky, zchýně nám nestále zasahuje do života a přes moje a partnerovo naléhání. Fakt je to náročné a myslím, že mě absolutně nenávidí. Čas strávený v její blízkosti mě stojí duševní zdraví.
No a tak mě zajímá, kolik z vás to má podobně a kolik vychází se svou tchýní dobře?
Tak já to mám z opačné strany, já se teď snažím vycházet se snachou a taky to není ideální. Na dobrý vztah musí být dva.
Naprosto souzním. U nás to není taková hrůza, ale jsou situace, kdy se fakt držím a nezvládla bych v takové rodinné sestavě trávit např. dovolenou nebo nedej bože bydlet v generačním domě. Jako můj návod na dobré vztahy je trávit spolu co nejméně času, nějaké ty svátky, narozeniny, ale na kafíčko spolu určitě nezajdeme 😀
Já mám se svou tchýní skvělý vztah. Je pravda, že do života se nám vůbec nemísí a když trávíme čas společně, tak se o mě zajímá a dokážeme kamarádsky pokecat. Ale vím, že jsem výjimka. Mám kamarádky, kterým tchýně neustále komentuje životní rozhodnutí apod. a to zkrátka není příjemné.
Já to mám podobně jak ty. Hlavně neustálé dotazy na to, kdy bude vnouče... prostě jak může čekat, že budeme mít skvělý vztah, když na nás tak otevřeně tlačí. No nechápu. Jako já už si z toho nic nedělám, někdy to zmarzí, protože se snažíme, ale jsem zkrátka ráda, když ji v životě moc nemám.
My naštěstí žijeme daleko od obou našich tchýní a říkám naštěstí, protože myslím,ž e je to jeden z hlavních důvodů, proč napříč rodinou máme tak dobré vztahy. Takže soucítím a myslím, že nchat si odstup je řešení.